KDY JÍT K LOGOPEDOVI?
Zahájení logopedické péče je u jednotlivých řečových poruch individuální. Pokud dítě nemluví vůbec, je vhodné se poradit už okolo třetího roku. U koktavosti v předškolním věku je konzultace zapotřebí, pokud obtíže se zadrháváním nemizí spontánně po měsíci. Výslovnost Ť,Ď,Ň a sykavek se zahajuje po 4. roce. Nácvik skupiny hlásek L, R, Ř okolo 5. roku. Pokud je hláskových skupin více (např.: Ť, Ď, Ň, sykavky i L, R, Ř) nebo je řeč obtížně srozumitelná, lze zahájit logopedickou péči podstatně dřív. Může jít i o vývojovou dysfázii a je nutná diferenciální diagnostika.
Pokud lze přepokládat poruchu řeči kvůli onemocnění nebo vadě (např. rozštěpy, poruchy sluchu atd.), zahajuje se logopedická péče většinou ihned po zjištění vady. V prvních fázích jde o sledování vývoje a poradenství pro rodiče, postupně podle okolností přibývají i prvky terapie (pro dítě nejdříve pasivní, později i aktivní – když je dítě schopno spolupráce). U jiných poruch (ADHD, autismus a jiné) se pracuje podle potřeby.
Zásadní rozvoj řeči probíhá mezi 3. – 5. rokem. Bohužel v této době neprobíhají u praktického dětského lékaře preventivní prohlídky. Může tak snadno dojít k promeškání optimálního času pro zahájení logopedické péče. Sledujte proto v tomto období vývoj řeči Vašeho dítěte.
Orientační vodítko, kdy vyhledat logopeda:
- před druhým rokem
– pokud má dítě potíže s příjmem potravy, neumí kousat, jí jen kašovitou stravu, zakašlává se u jídla, jí velmi málo druhů jidel atd.
– pokud dýchá ústy
– mívá často otevřenou pusinku a jazyk venku
– pokud si dlouhodobě cucá palec
– má zkrácenou podjazykovou uzdičku
- ve 3 letech
– pokud dítě netvoří dvouslovná spojení (př.: máma ham, táta jede atd.)
– řeč je hodně nesrozumitelná
– dítě nerozumí
– slovní zásoba je malá nebo se vyskytují jen onomatopoické zvuky (citoslovce) jako “haf, papá, au, jé”
– chybí výsovnost hlásek K, G, H, CH
– dlouhodobě pije z lahve se savičkou
– dlouhodobě používá dudlík
- ve 4 letech
– pokud dítě užívá nesprávný slovosled, objevují se výrazné dysgramatismy (časté záměny osoby, rodů, chybí užívání předložek, skloňování je s chybami )
– málo a obtížně se vyjadřuje
– nechápe význam vět
– vyslovuje některé hlásky nesprávně, šlape si na jazyk, ráčkuje, neužívá měkké hlásky Bě, Pě, Vě, Ť, Ď, Ň, nevyslovuje správně L
- ve 4 – 5 letech
– pokud dítě něměkčí
– nevyslovuje L, R, Ř
– neužívá správně řadu sykavek Č, Š, Ž nebo ji užívá nesprávně
- po 5. roce
– při izolovaných vadách výslovnosti R, Ř nebo nepřesné výslovnosti sykavek C, S, Z nebo dalších hlásek, které by už mělo dítě umět
- kdy jít s dítětem na logopedii hned?
– pokud začne vyslovovat hlásky nesprávným způsobem (mezizubní užívání sykavek, ráčkování), předejdete tak jejich zafixování, taková výslovnost se obtížně odstraňuje
– pokud začne dítě zadrhávat a trvá to déle, než měsíc
Pro dítě je nejlepší, když nastupuje do 1. třídy a jeho zrakové a sluchové vnímání, oromotorika, grafomotorika, slovní zásoba, vyjadřovací schopnosti atd. odpovídají věku. Tak stejně je ideální, když do školy nastupuje a zvládá výslovnost všech hlásek českého jazyka. Proto je někdy nutné začít s logopedickou terapií dříve (při mnohočetné patlavosti již okolo 4. roku), aby si dítě stihlo vyvozené hlásky zafixovat a automatizovat v řeči.
JAK ČASTO SE CHODÍ NA LOGOPEDII?
Interval mezi jednotlivými návštěvami je individuální. Liší se podle typu řečové poruchy. Nejčastější jsou návštěvy jednou za 3 týdny až měsíc. U velmi malých dětí nejsou vyjímkou ani delší intervaly. Četnost návštěv je plně v kompetenci logopeda, který je individuálně upravuje podle momentální situace a potřeby.
CO DĚLAT PRO SPRÁVNÝ ROZVOJ ŘEČOVÝCH KOMPETENCÍ?
Snažte se s dětmi hodně povídat, komentovat aktuálně prováděné činnosti, čtěte pohádky, vyprávějte vymyšlené příběhy vlastními slovy, více si společně hrajte, vyhledávejte věkově blízký dětský kolektiv. Omezujte sledování televize jen na krátké chvíle (Večerníček apod.) ve prospěch aktivní hry. Pro rozvoj řeči u tříletých dětí je důležitý i rozvoj obratnosti (pohyb obecně, hry s míčem, ve vodě atd.), podpora obratnosti mluvidel a kvalitní smyslové vnímání, zrakové vnímání a sluchové vnímání. Sledujte jestli narůstá aktivní slovní zásoba a jestli je dítěti dobře rozumět.
DÍTĚ MÁ VE ŠKOLE POTÍŽE SE PSANÍM, VYNECHÁVÁ ZNAMÉNKA, PÍSMENA, NESTÍHÁ DIKTÁTY. CO MŮŽEME DĚLAT?
Příčin může být celá řada. Od nezralosti nervové soustavy přes dílčí schopnosti, které nejsou na dostatečné úrovni (grafomotorika, sluchová paměť, pozornost, pravolevá orientace, syntéza a analýza slova, rozlišování dlouhých a krátkých samohlásek, diferenciace podobných zvuků atd.). První na potíže většinou upozorňuje pedagog ve škole, podle situace obvykle následuje návštěva pedagogickopsychologické poradny(PPP) nebo logopedie. Pomocí různých her a tréninkových programů lze tyto potřebné schopnosti stimulovat a rozvinout na potřebnou úroveň. Pokud se potvrdí některá z poruch učení, následuje vytvoření individuálního vzdělávacího programu, který usnadní dítěti výuku.
MAMINKA PRODĚLALA CÉVNÍ MOZKOVOU PŘÍHODU(CMP) A KOMUNIKUJE S VELKÝMI OBTÍŽEMI. MŮŽEME JÍ NĚJAK POMOCI?
Neexistuje obecná rada, která dokáže pacientům po mozkové příhodě napravit řeč. Obraťte se proto na klinického logopeda. Kontakt by Vám měl předat Váš obvodní lékař. Na základě komplexního vyšetření je možné zjistit, které složky řeči jsou narušené a bude Vám navržen plán pro jejich stimulaci. Vždy záleží na mnoha faktorech. Na věku pacienta, na typu a lokalizaci, kde CMP vznikla a v jakém rozsahu.. Logopedická péče by měla být zahájena co nejdříve.
MÁME DOMA NEDONOŠENÉ MIMINKO, KTERÉ MÁ POTÍŽE S POLYKÁNÍM. JAK MÁME POSTUPOVAT?
Navštivte klinického logopeda, který se na problematiku dětí s poruchami polykání specializuje. U miminka je třeba vyšetřit stav dutiny ústní, stav základních orálních reflexů, stav dechu, stav svalového napětí v orofaciální oblasti, pevnost retního uzávěru a celkovou citlivost v oblasti mluvidel. Zjišťuje se, v které fázi polknutí u dítěte dochází k obtížím. Na základě komplexního vyšetření Vás logoped zaučí např. jak postupovat při stimulaci sání, polykání, nabídne možnosti ke zlepšení svalového napětí, pohyblivosti a citlivosti obličeje a úst.
Zdroj: Máme doma miminko do dlaně
SYN MÁ POTÍŽE S PŘECHODEM NA PEVNOU STRAVU. ODMÍTÁ LŽIČKU I PITÍ Z HRNÍČKU. JAK HO TO MÁM NAUČIT?
Obecná rada neexistuje. Dítě je třeba vyšetřit a přímo vidět při jídle. Jedině tak, lze zhodnotit důvody (snížená nebo zvýšená citlivost dutiny ústní, nedostatečný retný uzávěr, živý dávivý reflex, nedostatečná oromotorika atd.) proč se výše uvedené činnosti nedaří. Domluvte si konzultaci s logopedem, který Vaše dítě vyšetří a názorně instruuje.
JDU S DCEROU NA LOGOPEDII. UVOLNÍ MĚ Z PRÁCE?
Ano. Pracovní volno s náhradou mzdy při doprovodu dítěte do zdravotnického zařízení (ordinace klinického logopeda je zdravotnické zařízení) k vyšetření se však poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, nebylo-li možno úkony provést mimo pracovní dobu.
CHODÍME SE SYNEM NA LOGOPEDII. DOMA ALE NECHCE SPOLUPRACOVAT. CO S TÍM?
Výzkumy ukazují, že úspěchy s mluvením jdou ruku v ruce s trpělivou domácí prací a pravidelným procvičováním. Nabízím Vám několik možností, které jsou osvědčené při sžívání dětí a rodičů s logopedií v domácím prostředí.
Pohovořte s dítětem o důležitosti procvičování. Vysvětlete mu (s ohledem na jeho věk), proč je to potřeba. Dohodněte se na tom, kdy. Zkuste nabídnout dvě možnosti, kdy se budete společně logopedii věnovat. “Chceš raději před svačinou, nebo až po ní?” Ne všechny děti dokážou akceptovat striktní přístup “teď a hned”. Pokud si dítě vybere, z dohodnutých pravidel neustupujeme. Pokud si nevybere, stanovíme čas my. Procvičování by mělo být krátké, v průběhu dne i několikrát opakované. Řádově cca 5-10min. U některých dětí i kratší. Cílem je řízenou činnost prodlužovat. Osvědčila se metoda ohraničení času např. pomocí kuchyňské minutky nebo stopek. Udělejte z procvičování rituál. Ideální je volba pravidelného každodenního opakování. Ikdyž na krátkou chvíli. Zkuste zvolit každý den stejnou dobu, kterou si dobře promyslete. Např.: před Večerníčkem, který pak dítě bude mít za odměnu. Ne vždy děti logopedie baví. Proto je vhodná forma hry, udělejme trénování tak, aby bylo zábavné a motivující. Dělejme legraci, užívejme si společné chvíle. Vždy pomůže, když bude i rodič ke cvičení přistupovat s optimismem a chutí něco dítě naučit. V opačném případě se bude nechuť přenášet na děti. Každé dítě má své oblíbené hračky a pohádky, využijte je a tvořte pro své potomky příběhy, které budou motivující při práci. Vystřídejte si role – Vy procvičujte, dítě Vás opravuje. Tohle mají děti rády.
Zdroj: sancos.all.biz